Maru, co je s tebou? | blog, škola & já

Zdravím, drazí čtenáři!
Zkusíme úvod pojmout trochu jinak. Pokud mě neznáte, dovolte mi se představit. Momentálně jsem neskutečně líná, absolutně nekreativně naladěná, často přežraná, mnohdy unavená, většinou neschopná smysluplně uvažovat, už vůbec ne s chutí číst, od září tloustnoucí, mileráda pozorující Dr. House a stopadesát jiných seriálů, ale dozajista jsem moc špatná blogerka. A pokud už jste měli tu čest mě poznat, už víte, že Vás čekají jen další výmluvy, proč moje hnízdečko je neustále bez článků.

Já miluju blogování. Aby hned ze začátku nedošlo k omylu. Do tohoto článku jsem se nenutila, píši ho, protože se mi zdá, že Vám dlužím vysvětlení. (Ano, mluvím o té menšině, která sem náhodou zavítá.) Je toho moc! Dvě školy, blížící se další zkoušky, fotbal, čtení, sledování YouTube, seriálů, filmů, chození ven a aby toho nebylo málo, autoškola. Zatím jsem do čtyřkolého monstra nenastoupila jako řidič, což se ovšem zanedlouhou změní, až opustím Deutschland. (Btw, budu jezdit v Audině.) A já se snažím, aby to u mě vypadalo co nejlépe. Jak v reálném životě, tak tady v mém virtuálním. Chci být šťastná, chci spát osm hodin, chci se věnovat lidem, na kterých mi záleží a chci úspěšně zvládnout druhák.


Je mi jasné, že toho chci opravdu moc. Někteří si kupříkladu přejí autíčko na ovládání, nebo panenku Barbie. Nebo pak kluka x holku. Ale já se obávám, že kdyby se mi do života ještě připletl nějaký blázen, kterého Bůhvíjak napadlo, že by mě miloval, asi by mi přeskočilo. (A nebo bych se pak už úplně na všechno vykašlala a trávila každou minutu s ním.) Haha. To se nestane. Nic-mé-ně. Blogosféra se stala mou drogou, kterou potřebuji každý den. To, že nevychází články, neznamená, že je nečtu. Snažím se komentovat, snažím se objevovat pořád nové blogy, které mě něčím zaujmou, snažím se úplně od blogosféry neodtrhnout. Protože to nechci. Chci psát, chci číst, chci být součástí něčeho, co mě baví. Bohužel, potřebuji na to náladu. 

A až ta nálada přijde, určitě to poznáte. Možná to bude zítra, možná za týden, možná za měsíc. Já to opravdu nevím. Neříkám, že blog pozastavuji, to vůbec ne. Chystám recenzi na Tři bratry, mám plno nápadů na videa, čekají mě výlety a možné reporty z nich, ale aby to bylo to pravé ořechové, chci se tomu skutečně věnovat. A jak už jsem někde psala, chci své čtenáře pořád něčím překvapovat a svůj blog si hýčkat. Tudíž prosím o trpělivost. A až ten čas nadejde, budu tady v plné síle a kráse, haha. Prozatím užívejte života, čtěte, koukejte na seriály, dělejte to, co Vás dělá šťastnými. 
post signature

CONVERSATION

6 komentářů:

  1. Hodně štěstí, ať to všechno zvládneš a ať tě to úplně nevysaje. :) Články počkají, sepiš si někam všechny nápady, ať nezapomeneš a pak to napiš, budu se těšit. :)

    Mimochodem, ty jsi v Německu? To mě zajímá!!! ??

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji! Budu se snažit:) ^^

      Jojo, na rok. Výměnný pobyt, akorát do ČR nikdo nejel. :D Studijní rok. A v květnu končím.:)
      článek: http://maybe-better-choice.blogspot.cz/2014/09/maruska-v-deutschlandu-uvod.html

      Delete
  2. Marušinko, víš to ale, že když někdo napíše takový článek, kde slibuje, že časem začne být aktivní, má plno nápadů ale momentálně nemá náladu, nakonec to dopadne tak, že se stejně aktivně vrátí nejdříve za pár měsíců? :D
    Autoškola je super, až to uděláš a budeš mít papír na to, že si schopná ovládat automobil, je to nejlepší. Tím se měří dospělost (asi, trošičku).

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ale ne, výjimka přeci potvrzuje pravidlo. :D :)
      Bojím se. ^^

      Delete
  3. Maruško, tak se mi zdá, že je ta nemoc "moc zájmů, moc práce, láska k blogům a málo času" nakažlivá :) Držím palce, ať se ti všechno daří a doufám, že ten další článek přibude brzy, víš jak mě baví ty tvoje veselé články! :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Tak teď to vypadá, jako bych opisovala, co? :) Ale zřejmě je to jako s chřipkovým:)
      Děkuji, Tobě samozřejmě taky! :)

      Delete

Děkuji za každý komentář! :)