Kdo je Louis Zamperini a jaký je jeho příběh?

Druhá světová válka nepatří mezi mé největší koníčky. Vím, kdy začala, kdy skončila, kdo vyhrál a kdo se ocitl na straně poražených. Neznám...

Druhá světová válka nepatří mezi mé největší koníčky. Vím, kdy začala, kdy skončila, kdo vyhrál a kdo se ocitl na straně poražených. Neznám žádné známé letouny nebo ponorky. Znám však jednoho muže a jeho neuvěřitelný příběh. Dnes Vás seznámím s osudem jednoho Nezlomného hrdiny.
Louis Zamperini byl problémový hoch, který se vyžíval v kanadských žertíkách, miloval smích a byl to zkrátka kamarád do nepohody. Žil na pobřeží Kalifornie, ve městě Torrance. Měl jednoho staršího bratra Petea, který už se nemohl dívat na to, jak se jeho mladší sourozenec řítí z jednoho problému do druhého, a tak ho dotlačil k běhu. Tato aktivita se stala pro Louieho neodmyslitelnou součástí jeho života a do běhu dával všechno. Trénoval každou volnou chvilku s cílem dostat se na olympiádu do Berlína, což se mohlo každému jinému devatenáctiletému mílaři leda tak zdát. On to však dokázal a s několika rekordy se osobně setkal i s Hitlerem, který si ho díky jeho velkolepému finiši všiml.
 
Louis měl nakročeno k životu úspěšného sportovce, pokud by se ovšem nezačalo válčit a on se nepřidal k americkému letectvu. Stal se bombometčíkem v desetičlenné posádce Super Mana, která se pro něj stala druhou rodinou. Každý voják prožíval ta samá traumata, stesk po domově nebo jen prachobyčejný strach ze smrti, která mohla na dveře zaklepat v jakýkoli moment. Louis stál na prahu smrti tolikrát, že kdybych nevěděla, že jde o biografii, nevěřila bych, kolik štěstí může člověk v životě mít, kolik toho může vytrpět, kolik dokáže mít síly. Hranice zlomového bodu, kdy se každý jednoduše vzdá, má Zamperini na míle daleké. 


,,Život v kasárnách skýtal i radosti. Celá koupelna byla polepená obrázky pin-up dívek, hotová Sixtinská kaple pornografie."

Jednou však došlo i na posádku Super Mana. Poškozené letadlo se zřítilo do moře a tři trosečníky čekal boj na nebezpečném Tichém oceánu, kde se šance na přežití pohybovala kolem nuly. Zde sledujeme rafinovanost vojáků, jejich odhodlanost žít, bojovnost a víru jeden v druhého. A pokud si myslíte, že život na moři se nedá napsat nijak napínavě a čtivě, jste na omylu. Celá kniha je spíše soubor nečekaných obratů, dramat a neuvěřitelných náhod, které doprovázely mladého syna italských emigrantů, jehož život byl odsouzen k velkým věcem, které, nebýt jeho nezlomného ducha,  by se vůbec neuskutečnily. Pokud tedy nejste fanoušci životopisů, nenechte se odradit, protože Laura Hillenbrandová dokázala všechny události sepsat tak vzrušujícím způsobem, že otáčíte stránky bleskovou rychlostí.

Knihu jsem však nedokázala, nebo spíše nechtěla přečíst rychle, neboť utrpení a sklíčenost, která na Vás dolehne v okamžiku, kdy se ocitnete spolu s hlavním hrdinou v zajateckých táborech, ta Vás nutí přemýšlet. Stála druhá válka za všechnu tu bolest? Jak mohli být japonští dozorci tak bezcitní? Co udržovalo zajatce na živu? A taky jsem si uvědomila, že lidská práva a svoboda nebyla vždy naprostou samozřejmostí. I když část v zajetí byla pro mne osobně nejméně oblíbenou, zanechala toho ve mě nejvíce.


Návraty z válek nejsou nikdy lehké a ani na to neexistuje nějaký lék. Každý si musí najít vlastní medicínu, jak na hrůznosti z bojů zapomenout a pokusit se žít dál. Jsou ovšem i případy, kdy návrat nevyjde a voják se ponoří do sebe, přestává komunikovat s okolím, nebo utápí své deprese v alkoholu. Louis nebyl výjimkou. Veškerá jeho vzdornost a boje se na něm podepsaly a on nezapomněl. V nočních můrách se mu neustále zjevoval jeho nejhorší nepřítel, Bird. Dozorce, jehož krutost přesahovala veškeré meze. Ze Zamperiniho se stal alkoholický stroj poháněný jediným cílem, zabít Birda.

Ale to by to nebyl Louis, aby se ze svého "zabijáckého módu" nedostal. Přesvědčen jeho ženou Cynthiou, s kterou měl později dcerku, se zúčastnil kázání Billyho Grahama. Dá se říci, že ho tento kazatel zachránil. Odpoutal od něho veškerou nenávist a zlost, kterou nahradil milostí a odpuštěním. Louis byl opět ten starý kamarád do nepohody, jenž se dožil chvályhodného věku. A jak píše Hillenbrandová: Muž pokládaný za mrtvého nakonec přežil všechny své sourozence. Už tak stíhaný médii, poskytoval další a další rozhovory, dělával přednášky a Amerika ho dodnes pokládá za národního hrdinu. V kinech se letos objevil stejnojmenný film, jehož premiéry se bohužel Louis nedožil. Zemřel 2. července 2014 ve věku 97 let, pár měsíců před uvedením filmu do kin.

Kdo byl tedy Louis Zamperini a jaký je jeho příběh?
Byl to hrdina, olympionik, bombometčík, zajatec, vzbouřenec, bratr, syn, manžel, otec, kamarád, přeživší a hlavně nezlomný muž, kterému úsměv z tváře nezmizel ani v nejhorším momentě jeho života. Má můj obrovský obdiv, protože tento pán, vážení a milí, se v nějakých osmdesáti letech naučil jezdit na skateboardu. A mimo to, stále běžel míli za nějakých šest minut. 

Laura Hillenbrandová; Nezlomný
Přeložila  Jaroslava Novotná
Nakladatelství Jota, Rok 2015
post signature
Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji online knihkupectví Knihcentrum.cz!

You Might Also Like

4 comments

  1. Já jsem velký milovník historie a druhá světová válka patří k tématům, k nimž se nejčastěji vracím. Ale taky se moc neorientuji v modelech zbraní či letounů, spíš se zajímám o osudy (obyčejných) lidí. A tahle knížka vypadá... sympaticky? Já si neumím představit vůbec v té době žít, natož prožít takové hrůzy, přežít a dožít se ve zdraví takového věku jako hrdina této knihy. Díky za tip!

    ReplyDelete
    Replies
    1. Sympatická a plná emocí.:)
      To jsme na tom stejně...
      Nemáš vůbec zač!

      Delete
  2. V posledních dvou dnech vidím recenze na tuto knihu častěji a častěji, z čehož usuzuji, že to asi bude opravdu výborná věc a budu ji tedy brát jako tip :)

    ReplyDelete

Děkuji za každý komentář! :)