I’m a little embarassed that I still do this

Zdravím, drazí čtenáři!
Určitě jste také měli období, kdy zkrátka Vás milovaná múza ne a ne navštívit, lámáte si hlavu nad tím, jaký článek byste asi mohli napsat, co by lidi pobavilo, co by bavilo Vás a aby to zase nebyl "originální" TAG. A jestli ano, seznamte se s Maruščinou momentální náladou. Nic-mé-ně. Internet spasitel mi našel východisko. 600 brilliant blog posts ideas. Děkuji very much!
V červnu mi bude osmnáct. Dospělácké číslo, kterého se bojím. Proč? Lidé ode mě budou očekávat, že se začnu chovat jako dospělá osoba, která ví, jak se má bavit, volit, podávat někomu ruku nebo používat správnou vidličku. Problém je takový, že já se na dospěláka ještě vůbec necítím. A co hůř, dělám věci, které se na můj věk už vůbec nehodí. A dnes je ten den, kdy Vám prozradím, o jaké věci jde. A budu doufat, že v tom nejsem sama.

1) P R A S K Á N Í  B U B L I N E K
Přijde balíček. Nemusí to být můj balíček, ale pokud se v něm nachází bublinková fólie, jsem jako v transu a to jediné, co jsem v příštích minutách schopná dělat, je sezení na gauči s úsměvem od ucha k uchu, v klíně položenou fólii a prstami praskám jednu bublinku za druhou. Věřte mi. Dejte mi tento skvělý vynález do ruky a já budu na chvilku hodné dítě. Ten zvuk při prasknutí bublinky je zkrátka jedinečný! A co víc, nic to nestojí.

2) L Í T Á N Í  D O  P O S T E L E
Ráda se koukám na horory. Přesněji. Nemám ráda horory, ale ráda se bojím. Proto také koukám na American Horror Story, která má k tomu ještě vždycky dokonalou zápletku. Jde ale o to. Že mám lampičku na druhé straně pokoje. A pokud se dodívám zrovna na něco, co nebylo o růžových ponících a chundelatých králíčcích, mám trochu problém a lámu rekordy v běhu naslepo od lampičky do postele. A před postelí pro jistotu ještě malinko povyskočím. (Co kdyby po mě šmátla nějaká ruka, že?)

3) ,,S I N G I N G  I N  T H E  S H O W E R"
No a co? Když já prostě miluji zpívání. A když jsem ve sprše, kde je mimochodem výborná akustika, je to dokonalé! Protože mám mikrofon, soukromí a můj (bezchybný) zpěv tlumí stěny, dveře a voda. Ovšem neutlumí všechno, protože mi jednou tatínek oznámil, že si pletu koupelnu s nahrávacím studiem. Ale to určitě nedělám sama, že?


4) Š K R A B K Á N Í
Když jsem večer unavená, ale nemám co na práci, a když si na to vzpomenu, zajdu za mamkou a poprosím ji o škrabkání. A co to vlastně je? Prostě si lehnu na břicho a mamka mě škrabká po zádech a ONO JE TO TAK NEHORÁZNĚ PŘÍJEMNÉ! A jsem si docela jistá, že za ní budu chodit i v takových dvaceti, protože to nikdy neomrzí. A když budu mít nějaké malé smrádky (děti), tak je budu zaměstnávat právě tímhle. A maminky se musí poslouchat.
5) V O S K O V É  P R S T Y
Klasická svíčka. Většina lidí moc nepřemýšlí, co by s ní mohla dělat, krom tedy zapálení a sfouknutí. Nojo. Ale Maruška samozřejmě není jako ostatní a i svíčkou se dokáže zabavit na nějakou dobu. Protože vosk je úžasná věc. A proč ho nevyužít, že? Tudíž si "navoskuje" všechny konečky prstů, které pak sloupává, udělá u toho neskutečnej bordel, ale hlavně, že je to hustý. Opravdu nevím, proč to pořád dělám. Ale nemohu odolat. (Trapný.)
A to by bylo. Pět věcí, na které nejsem zrovna pyšná, ale už to ke mně zkrátka patří. A rozhodně nechci znít, jako že už jsem velká holka, protože opravdu ne. (Ani psychicky a ani fyzicky.) Ale zamyslela jsem se nad tou červnovou osmnáctkou a... Já budu moct řídit auto! Já! (Určitě Vám dám vědět, abyste se když tak dekovali z chodníků.) A otázka na konec: Děláte taky něco, na co jste už "moc staří"? Že v tom nejsem sama?
post signature

CONVERSATION

14 komentářů:

  1. Bezva článek! :D Mně je teda zatím jenom patnáct, ale dělám to samé, co jsi zmínila ve tvém článku, jenom to škrabkání bych vyměnila za česání. Taky chodím za mamkou...a taky k tomuhle hodlám jednou využívat svoje děti. :D :D
    A na AHS taky koukám, ale většinou rovnou v posteli, takže dobrý. ;) :D Ale když jdu náhodou v noci na záchod...no řekněme, že i když to mám jenom asi dva metry, mohla bych lámat rekordy v rychlosti. :D
    A taky pochybuju, že se těhle věcí do osmnáctky zbavím. :D To asi ne.
    Rozhodně ne to zpívání ve sprše...vždycky jsem tvrdila, že je tam prostě výborná akustika! Žejo. ;) :D

    ReplyDelete
  2. Pane bože, dělám úplně to samé. Nekecám, úplně všechno! :D A máš pravdu, to snad NIKDY neomrzí :D
    Jinak super nápad na článek :)!

    ReplyDelete
    Replies
    1. Fákt? :D to je tí jihem asi. :D ^^
      díky:))

      Delete
  3. Ten odkaz s ideas je úžasný, někdy určitě něco z toho vyzkouším. Asi nejenom jedno :D Ne fakt, hodí se to. A tys vybrala skvělé téma.
    Kdo by nepraskal bublinky? Je jedno, kolik ti bude, nikdy prostě nenecháš tu folii jen tak ležet, bez toho, abys ji využila.
    Strašně by mě zajímalo, proč si vůbec ve sprše zpíváme. Já chápu, že jakoby nemáme co dělat nebo něco takového, ale proč si třeba nezpíváme, když jedeme výtahem? Tam je ještě lepší akustika, teda u nás v paneláku určitě.
    Něco podobného jako s tím voskem jsem vždycky dělala s lepidlem, takové to tekuté, ono to uschne a prostě to loupání, tomu se nic nevyrovná. :D

    ReplyDelete
    Replies
    1. Danke:))
      Uff, takze nejsem az tak divna, jak jsem si myslela. :D
      Udelame vyzkum!

      Delete
  4. Já si myslím, že z určitých věcí nikdy nevyrosteme a pořád, i v 40 budeme dělat blbosti jako zpívání ve sprše (tu písničku sis mohla odpustit, teď si ji budu zpívat 3 hodiny -_-) a práskání bublinek. Dokud si necucáš prsty tak je to dobrý :D

    ReplyDelete
    Replies
    1. Právě proto jsem ji tam dala. :P ^^
      Tak to nedělám, yay! :D

      Delete
  5. Je to jihem, taky tyhle věci dělám. Ve dvaceti, ehm :D Až na ten zpěv ve sprše, ten mi nikdy nešel...:)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Je to jihem, jo? :D tak jsem v tom alespon nevinne. :D

      Delete
  6. OOo :D beh do postele poznám :D len ja si nepovyskočím, ja tam doslova padnem a chytro chytro strkám nohy na postel :D keď budem dospelá, asi si kúpim takú s tým spodkom plným, pod ktorým sa príšery nemajú ako schovávať :D

    ReplyDelete
  7. Skvělý článek, výborně mě pobavil a připomněl mi sebe :D Praskání fólie, lítání do postele a voskové prsty, v tom se úplně poznávám :) A souhlasím, že mě to nejspíš nikdy neomrzí :D

    ReplyDelete

Děkuji za každý komentář! :)