Když mají oba rádi pekáč buchet

Jsou dva druhy lidí. Jeden jí, aby žil. Druhý žije, aby jedl. Já osobně se řadím do druhé skupinky. Proto mi nová knížka od Katky Petrusové...

Jsou dva druhy lidí. Jeden jí, aby žil. Druhý žije, aby jedl. Já osobně se řadím do druhé skupinky. Proto mi nová knížka od Katky Petrusové, mé oblíbené autorky, rozhodně nemohla uniknout. Už ze tří důvodů. a) Má nehorázně krásnou obálku, b) Anotace mě jedním slovem dostala, c) V názvu knihy jsou buchty. Tomu nejde odolat!

Seznamte se s Klárou. Jedno byste o ní měli vědět, miluje jídlo. Jeho přípravu, ochutnávky, nebo hodnocení. Pracuje jako redaktorka v jednom ženském časopisu, kde se překvapivě věnuje zrovna rubrice s jídlem. Tato charizmatická mladá dáma jednoho dne musí nastoupit místo její kolegyně v jednom rozhovoru, který povede s Matoušem Kopřivou. Nadějným sportovcem, milovníkem adrenalinu a pohybu. Tedy naprostým opakem naší gurmánky. 
A jak to tak u romantických knih bývá, ti dva se do sebe zamilují. I když to ze strany Kláry nebyla zrovna láska na první pohled, tvoří ti dva skvělou dvojku, která se výborně doplňuje. Žádný vztah není dokonalý. Zde tomu také nebude jinak. Klára žárlí na Matoušovy mladé fanynky, nebo si připadá někdy až moc stará naproti tomu "kuřeti".  I když nám nebylo řečeno, kolik vlastně hlavním hrdinům je, myslím si, že Klára občas přeháněla, co se jejího věku týče. 

„Chceš zazpívat něco na dobrou noc?“ 
„M-hm,“ zamručela jsem, příliš unavená na dobrou noc.
„Kláro, jak to s tebou vypadá, od půl devátý do – Au! Dobře, už mlčím.“ Loktem do žaludku se to vypíná, to si musím zapamatovat.

Každá kapitola začíná receptem na různé, lahodné pokrmy, na které v průběhu čtení padne řeč. Ať už jsou to české buchty, Bloody Mary, nebo rakvičky se šlehačkou, nestačila jsem se olizovat. Radím Vám mít při čtení pořád nějaký pamlsek po ruce, neboť neustále odbíhání do kuchyně a zpátky, mě docela zmohlo. Netuším ještě, zda nějaký recept vyzkouším, protože nejsem zrovna ten typ člověka, kterému byl dán dar zručnosti u plotny, ale jako zpestření? Krása.
 

Vím, že to píšu u každé Katčiny knihy, ale její smysl pro humor je bezvadný. Ať už jste jakýkoli bručoun, zastihnete se, jak se do knížky natvrdle culíte. A to po celou dobu! A dovolím si takovou menší poznámku: Pokud nechcete, aby vás lidé považovali za podivína, rozhodně nečtěte ve společnosti. Ony takové výbuchy smíchu z ničeho nic nejsou zrovna normální. A že jich u mě bylo. Dalším plusem byly postavy z S hlavou oblacích (pejru), které se v knížce objevily. Zavzpomínala jsem tak na Zmrzlinu a Marvina, což mi vykouzlilo další úsměv na tváři.
Pokud jde o konec, jsem vždy lehce zaskočená. Dá se říct i zklamaná. Zdá se mi, že se autorka závěrů poněkud bojí. Každopádně jsou neskutečně rychle ukončené, sotva na pár stránek. Zaprvé je mi líto, že příběh skončí jako lusknutí prstem, ještě k tomu, když se jedná o knížečku, kterou máte přečtenou za jedno odpoledne. Je to však takové mini-mínus, které Vám požitek rozhodně nezkazí.


Pokud jste stejně jako já, milovníkem známé, české autorky, nemohu dělat nic jiného, jako obvykle, než vám tento sladký příběh doporučit. Budete se smát, budete se culit, budou se vám sbíhat sliny. Zpříjemní to jedno odpoledne, které uteče jako voda, ale nebudete litovat. Protože pekáč buchet a kopřiva už nikdy neuvidíte jen v jedné podobě.

Kateřina Petrusová: Pekáč buchet
Nakladatelství Fragment, Rok 2014
post signature
Tímto bych chtěla moc poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku!

You Might Also Like

0 comments

Děkuji za každý komentář! :)