jak se cítím v hodinách němčiny | (mini) básnička

Maruška byla zase jednou kreativní!

Jako pupínek na bradě,
jako plevel v zahradě,
jako lupy ve vlasech,
jako uzly na lasech.

Tak cítím se já tady,
sytá, avšak hlady, 
pozdě výčitky v hlavě mít,
jsem tu, ale nemám být.

Nevím, co mě to popadlo, ale měla jsem zřejmě nějakou kreativní náladu, tak jsem popadla tužku, gumu a tvořila. Taky píšete básničky? Nebo to není váš šálek cappuccina? 

post signature

CONVERSATION

6 komentářů:

  1. Můj šálek cappuccina to zrovna není, ale i tak se mi nějaké občas zalíbí :)
    Tahle se ti povedla, rozesmály mě ty lupy :D

    ReplyDelete
  2. Ježiš, to je úžasný!! :D Je to strašně vtipný, ale zároveň i trochu smutný. Měla bys psát častěji!

    ReplyDelete
  3. Jeee, to je super.:D
    Ja teda nepíšem básne ani omylom, vlastne ich ani veľmi nečítam.:D

    ReplyDelete
  4. Nerýmoval by se v 1.verši líp beďar? :D Jinak moc pěkná básnička (velmi hluboká). ;) Zrovna se učíme o prokletých básnících, symbolismu a dekanci. Že ty ses inspirovala?

    P.S. Fakt se mi líbí. :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ale beďar je tak hrozně nepoetické! -_- hloubka mi jde. :D nene, oni se inspirovali mnou! :P

      Delete
  5. :D Seš dobrá ! Dokázala si popsat aj moje pocity na trapných přednáškách jako 19. století nebo Novověk :D Kašli na školu a staň se potulným básníkem

    ReplyDelete

Děkuji za každý komentář! :)