Percy a jeho neuvěřitelná banda počtvrté

A já jsem si z nějakého důvodu myslela, že budu psát poslední recenzi na Bohy Olympu, ale pořád ne. Ale že bych byla zklamaná? Pro všechny ...

A já jsem si z nějakého důvodu myslela, že budu psát poslední recenzi na Bohy Olympu, ale pořád ne. Ale že bych byla zklamaná? Pro všechny Olympany, to ani náhodou! Percy a jeho neuvěřitelná banda mě neustále dokáží rozesmát svými nikdy nenudícími vtipy, překvapit esy z rukávů a zastrašit jejich praštěnými nápady. Ale víte co? Mě to baví!



Fantastická pětka se vydává po menším rozruchu v Táboře Jupiter do nebezpečného a nestvůrami zaplněného Řecka, kam mají svou lodí Argo II dopravit obrovskou sochu Athény Parthenonské, a přitom se nejlépe nenechat zabít. A proč jich najednou není sedm, jako tomu bývalo dříve? Percy a Annabeth, které budu shipovat až do smrti a pak i v podzemí, uvízli v děsivém Tartaru. Mají za úkol společně s ostatními uzavřít bránu smrti a zabránit tak Gaie v hrůzostrašném povstání, které by na 99% zničilo veškerou světovou populaci.

Leo, Frank, Hazel, Piper a Jason společně s trenérem staryem se vydávají na nebezpečnou plavbu/let na Apeninský poloostrov s jasným cílem. Po několikáté za sebou musí zachránit svět a zdá se, že je to čím dál, tím těžší úkol. Ale co bychom to měli za hrdiny, kdyby se bez boje hned vzdávali, že? Byla by to celkem nuda. Percy a Annabeth se vyskytují v poněkud odlišném prostředí, v samotném Tartaru, který je z nějakého důvodu smrtelníkům nedostupný. Jejich největší protivník, samotná matka země, jim nic nedá zadarmo a naši polobůžci se musí setsakra snažit, aby při této výpravě zůstali všichni naživu? Ale vyjde jim to i tentokrát?



Mě snad nikdy nepřestane bavit pět chválu na to, jak jsou knihy psané perem Ricka Riordana skvělé. Netuším, zda je to vůbec možné, ale zdá se mi, jako by se autor každou další napsanou knihou stále zlepšoval. Vzpomínám si, že mé první zírání do knihy bylo v momentě, kdy se Thalia (Ještě z dob série Percyho Jacksona) zmínila o mé nejoblíbenější skupině, Green Day. A já jsem si pomyslela: ,,Autor ví, jak upoutat mou pozornost." 

Když jsem knihu poprvé držela v rukou, uvědomila jsem si také to, že jsou knihy čím dál, tím tlustší a delší. Nemám nic proti dlouhému čtení. Kdyby byl ku příkladu Harry Potter nekonečný, byla bych tím nejšťastnějším člověkem na světe. Ale jak víme, nečteme Harryho a já bych se vůbec nezlobila, kdyby byla kniha o třetinu tenčí a vysekaly by se některé úseky, které jsem měla sto chutí přeskočit. Až moc detailní popisy nestvůr nebo krajin. 

“To my wonderful readers:
Sorry about that last cliff-hanger.
Well, no, not really. HAHAHAHA.
But seriously, I love you guys.” 
                     ― Rick Riordan, The House of Hades


Pokud tedy pořád nevíte, a říkám Vám, že po mých teď devíti recenzích na Ricka, které byly doposud všechny velmi kladné, byste se už vážně měli rozhodnout, protože už napíšu jen jednu jedinou! A nehorázně se bojím, až otočím poslední stránku. (Ale to už předbíháme.) Je to vtipné, je to dobrodružné a má to šťávu. Boží čtení o polobozích a bozích, přátelství a sebeobětování, také lásce. Vše podáno tak milým způsobem, že vtipy nikdy nepřestanou být nudný, hrdinové otravní a příběh nezajímavý. 


Rick Riordan: Bohové Olympu, Hádův chrám
Přeložila Dana Chodilová
Nakladatelství Fragment, Rok 2014
post signature
Tímto bych chtěla moc poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzího výtisku!

You Might Also Like

2 comments

  1. Nekeceeej! :D Ty máš blog! :D Já tak dlouho přemýšlela kdo to je, až sem tě pak poznala na fotkách v jednom článku :)

    ReplyDelete
  2. TY MÁŠ NÁDHERNEJ DESIGN! ♥
    Já jsem totiž strašně ujetá na takové designy, luxus! :D

    ReplyDelete

Děkuji za každý komentář! :)