A v této chvíli já přísahám byli nekoneční

Každý má někdy touhu si stoupnout do kouta a na chvilku být sám a pouze sledovat okolí bez toho, aby se s někým bavil. Prostě přemýšlet, ...

Každý má někdy touhu si stoupnout do kouta a na chvilku být sám a pouze sledovat okolí bez toho, aby se s někým bavil. Prostě přemýšlet, proč se ten chlapec naproti zrovna něčemu směje, nebo holka s červenou sukní pláče, proč vůbec přišli a odejdou někdy? Takovéto myšlenkové pochody zažívá denodenně Charlie. Ten, který stál v koutě.

Stručně

Charlie se zdá být obyčejným patnáctiletým teenagerem, kterého trápí příchod do prvního ročníku střední školy, protože nemá moc kamarádů. Po smrti tety Helen a jeho nejlepšího kamaráda Michaela se uzavřel do sebe a nikdy nedělá první krok. Když se posléze seznámi se čtvrťákem Patrikem a jeho nevlastní sestrou Sam, do které se až po uši zamiluje, zdá se, že se všechno obrací k lepšímu a střední škola nebude tak hrozná, jak si zpočátku myslel. Se svou novou partou poprvé okusí drogy, alkohol, poprvé políbí holku a má pocit, jakoby někam patřil. Zdá se to jako nudný, docela ohraný příběh, že? S Charliem v roli vypravěče rozhodně ne!


Charlie píše dopisy "Milému příteli" a celá kniha je jako jeden velký dopis složený z těch menších, které mají v sobě pokaždé nějakou milou myšlenku. Buď o přátelství, nebo o lásce, o smrti, nebo štěstí. Svěřuje se se svými starostmi, historkami a myšlenkami. A vše vypráví tak kouzelným způsobem, že čím víc čtete, tím víc chcete vědět.


Milý příteli...





Kdo je Charlie? Charlie je tak komplikovaná osobnost, že kdybych ho potkala v reálném životě, tak bych jím byla absolutně nadšená. Je to ten typ kluka, co moc přemýšlí. Přemýšlí, co by se stalo, kdyby... V jednom momentě dokáže vymyslet tolik otázek, že nechápu, jak ho to mohlo napadnout. Provádí vás jeho životem, jakoby ho také prozkoumával poprvé a je všem tak kouzelně okouzlený, že se na něho nedokážete zlobit, ani kdybyste chtěli. Je tak mile nevinný, že mu věříte úplně všechno a nepochybujete nad žádným jeho slovem. 

,,Můžeme třeba sedět a divit se a jeden kvůli druhému se cítit mizerně. Vyčítat spoustě lidí to, co udělali nebo neudělali nebo to, co nevěděli. Prostě vždycky se najde někdo, komu budeš mít co vyčítat."
Celá kniha je přímo nacpaná citáty, které stojí za to si zapamatovat. Neodeslané dopisy, které se nikdy nikomu nepošlou schovat do posledního šuplíku a nechat je tam zapomenuté, ale zároveň pořád vědět, že tam jsou. Takový je i Charlie, který prodělá z knihy největší vývoj charakteru. Když se to vezme kolem a kolem, je to pořád on, ale těch zážitků za ten rok má více, než za svůj celý život. I když se může zdát, že jde převážně o smutné čtení, není to pravda. Něco vás pořád uklidňuje a pozitivně naladí, že slzy, které byste mohli na konci knihy nebo běhen čtení utrousit, je z krásy, jak je kniha napsaná. 

Můžeme třeba sedět a divit se a jeden kvůli druhému se cítit mizerně. Vyčítat spoustě lidí to, co udělali nebo neudělali nebo to, co nevěděli. Prostě vždycky se najde někdo, komu budeš mít co vyčítat.

A co film?

Byl výborný. Musím tedy říct, že jsem viděla jako první film, a až poté četla knihu, tudíž jsem si všechny postavy vybavovala přesně tak, jak už byly určené režisérem, ale to mi vůbec nevadilo. Film se drží knižního zpracování jak jen to jde, a k obsazení opravdu nemám nejmenší výtku, protože v hlavní roli je můj oblíbený Percy /Logan Lerman/. A když se ve vedlejší roli objevila jako Sam Hermiona /Emma Watson/, bylo všechno ještě lepší.


Pokud váháte, neváhejte, protože Ten, kdo stojí v koutě rozhodně stojí za přečtení. Je tam láska, smrt, štěstí, přátelství, zmatek, je tam všechno, co ta, má být. A já bych ji doporučila úplně všem. A jsem si jistá, že jsem tuto knihu rozhodně nečetla naposledy.

S pozdravem,
Maruška


You Might Also Like

0 comments

Děkuji za každý komentář! :)