10 (a méně) důvodů, proč není super být trojče

Možná vás štve, že nemáte sourozence? Možná vás štve, že sourozence máte? Chtěli byste mít dvojče? Nebo radši jedináček? Ale už jste n...


Možná vás štve, že nemáte sourozence? Možná vás štve, že sourozence máte? Chtěli byste mít dvojče? Nebo radši jedináček? Ale už jste někdy v životě přemýšleli o tom, že byste chtěli být z trojčat? Že ne? Řeknu vám ,že o nic nepřicházíte. A jestli mi nevěříte, pojďte se přesvědčit, že mám zas pro jednou pravdu...

A to jste jednovaječní nebo trojvaječní?
Otázka, kterou miluji ze všech nejvíce. Chápu, když mě člověk třeba neviděl, tak neví, jestli nemám třeba dvě ségry a nebo pak jenom jednoho bráchu a ségru. Když ale člověk ví, že nejsme všechny tři holky, a položí mi takovou otázku, nejradši bych mu hodila pánvičku do obličeje!

A kdo je starší?
To hážu pánvičky hned. Protože existuje-li horší otázka, než jednovaječnost VS trojvaječnost, tak je to přesně tato. A víte, proč mě tahle otázka tak příšerně štve? Možná to už některým došlo..? Ano, jsem nejmladší. Vždy, když se hádáme, kdo co udělá, nebo prostě se v partě musí určit někdo, kdo musí udělat zákonitě tu nejhorší činnost, tak se většinou vybírá ten nejmladší. A ano, většinou to jsem já. Ne, lidem nemůžete vysvětlit, že ty dvě minuty nic neznamenají. Zkrátka jste poslední a basta!

Buď všichni nebo nikdo!
Další nespravedlnost, kterou snad nikdy nepochopím. Teď se mi čím dál, tím častěji stává, že chci jít v pátek večer ven, ale nemůžu, protože se mým drahým sourozencům ven jít nechce. Oznámím tedy mamce, že půjdu s kamarádkami, ale ona o tom nechce dál nic slyšet, protože nejdou sourozenci. Jo, chápu, že se o mě bojí, ale sakra! Za rok a půl budu mít řidičák v kapse, pokud ho tedy udělám, ale.. Přeci nemusím pořád někam chodit s mými sourozenci, ne? Kdybych byla jedináček, tohle se nestane.

A proč to ty nemáš?
Tuto větu jsem slýchávala skoro každý den na základní škole, kam jsme chodili všichni tři do stejné třídy. Brácha se ségrou nezapomněli na úkol, prezentaci, kterou jsme si měli připravit, ale Maruška ano. A učitele pak hrozně zajímalo, proč tomu tak bylo. (A házela bych pánvičky.) Mělo to občas také světlé chvilky, když jsem byla líná udělat domácí úkol a ségra už ho třeba měla, tak jsem si ho od ní jednoduše opsala. Samozřejmě, že jsem to musela opisovat tajně, protože by mi to nikdy nedovolila, ale... Nějaké plus to také mělo.

Telepatie? Houby!
Dost mě to štve, že nemáme žádná telepatická spojení mezi sebou. Samozřejmě, že se stává, že řekneme nějaké slovo na stejně, ale to se stává každému, no ne? Při písemkách nebo zkoušení by mi mohla ségra radit, opačně by to šlo také. Mohli bychom dohromady diskutovat, aniž by někdo poslouchal, to by byla paráda! Ale ne! Nic takového není a dost mě to štve. (jak jsem psala)

Všechno třikrát
Pepík si k Vánocům přál počítač. Rodiče si tedy na Vánoce trochu dali stranou, aby Pepík svůj počítač dostal. Jo, kdyby tak Maruška chtěla počítač, nebylo by to tak jednoduché, protože by počítač následně chtěla i Anička a po Aničce Štefánek. A tři počítače najednou? To už je pořádná částka. Neříkám, že nic nedostávám, jsem dokonce lehce rozmazlená, ale... Rozumíte mi. To samé, když se mám dělit. Jsem docela sobec (neukamenujte mě) a když přijde na dělení? Grrr. Odlamuji ždibečky z bochníku. Jo, a teď to rozdělujte na třetiny. Trojka! Taky číslo, kterým se tak blbě dělí...

A to by bylo. Otázky, které nesnáším, stejně tak situace, kterým bych se chtěla navždy vyhnout. Ať je ten trojčatový život ale sebehorší, své sourozence bych za nic nevyměnila. I kdybych k těm Vánocům ten počítač dostala. Takže jedno malé varování na závěr. Jestli někdo mé sestřičce a bratříčkovi něco udělá, bude mít pěkně zmalovaná obličej. A hádejte čím? Jasně, bude to pánvičkou.

You Might Also Like

15 comments

  1. Počkat to jako vážně jste trojčata?! :O Panejo. Ve svých sladkých snech jsme chtěla mít dvojče. Dokonce mám rozepsanou knihu, kde jsou dvojčata, ale trojčata? Hm.. Nevim co na to říct. Snad jen mějte se rádi :) :D

    ReplyDelete
  2. Juj ani jsem doteď nevěděla, že jsi z trojčat. Já jsem si vždycky přála mít sestru buď starší a nebo dvojče. Ale když někdy vidím ty dvojčata ty holky jak se k sobě chovají, že každá má svoje kamarády a nejradši by se zavraždili pohledem tak to mě ta chuť přešla. Ale zase se mi líbí vztah 2 holek dvojčat co bez sebe neudělají ani krok. Kam jde jedna musí jít i druhá ;) Ale z trojčat bych asi být nechtěla i když to určitě nějaké výhody mít bude... Moc hezký fotky :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. fakt jsi to nevěděla? :)) to tu píšu pořád! :D
      díky!

      Delete
  3. První fotka je prostě úžasná.:-) Super článek.:-)
    PS: S tou telepatií ti ale stejně nevěřím.:-D

    ReplyDelete
  4. Nevedela som, že ste trojčatá :) Ale tak trochu ti závidím, vždy som túžila aspoň po dvojčati a byť traja... To by svet videl! :D Ja mám akurát staršieho brata a nič horšie si nedokážem predstaviť. Väčšinou keď spomeniem brata, všetci si myslia - ona sa má, môže sa stretávať s jeho staršími kamarátmi, brat ju isto ochraňuje... V tomto prípade by som ja trieskala panvičkou. Pretože sme úplne dysfunkční súrodenci - neznášame sa, hádame - a najhoršie je, že on ako starší má všetko dovolené a čo chce, to má (lebo preboha, už má 18!) a ja som v rodine k nemu stále prirovnávaná. Chceš ísť na diskotéku? Ale tvoj brat po diskotékach nechodil, takže máš smolu. Chceš nový notebook, lebo doteraz máš spoločný s bratom? Nový dostane brat (za 600€!), a ty máš ten starý, ktorý mimochodom brat ešte stihol pokaziť. Doteraz som nenašla jedinú výhodu mať súrodenca. Čo je dosť smutné, ale fakt ma štve. On a aj všetci, ktorí si myslia, že sme podobný len kvoli tomu, že sme súrodenci :/

    V triede máme dva krát dve dvojčatá :D Jedny sa od seba nepohnú ani na krok a tí ďalší si žijú každý svojim životom (v rámci možností) :D

    Uf, trochu som sa egoisticky rozpísala, dúfam, že mi to odpustíš :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Budiž ti odpuštěno. :) No, já jsem vždycky chtěla staršího bratra-což sice mám, ale tak o dva roky, ne o dvě minuty. :D :)
      Tak to s tebou soucítím, opravdu. Já to nemám sice nejhorší, ale... :) Určitě se váš vztah zlepší! :) ;)

      Delete
  5. Skvělý a vtipný článek! :D Já jsem vždycky chtěla staršího bratra, mám o sedm let mladšího :D inu, někde se to seklo :)

    ReplyDelete
  6. Samozrejme že môžeš :D

    ReplyDelete
  7. Jste rozkošní.. částečně se s tebou stotožňuji, mám bráchu dvojče.. ale přiznám se, že mi to vůbec nevadí. Ve škole jsme se vůbec nepotkali, protože jsem začala studovat o rok dřív než on (je pomalej :D), dárky jsme dostávali stejné (minimální), jsem starší a vždycky jsem v tom našem vztahu byla spíš ten vůdce (brácha byl ochranář, něco jako Aretmis Fowl a Butler :D) a pouto určitě máme, pořád si doplňujeme věty a vždycky poznáme když druhýho něco bolí, i kdyby byl 1000 km daleko (vyzkoušený). Takže já si nemůžu stěžovat.. ale věřím, že ve třech už je to horší.

    ReplyDelete
  8. :DD jednovaječní ::D:D tak určitě :D
    boží! :) :D :3

    ReplyDelete
  9. Dobrý, to proložení pánvičkama mě vážně pobavilo :-) Moje učitelka z autoškoly měla trojčata holky tvého věku a před Vánocema říkala, že je to příšerný. Jsou na nákup a hele, mami, pěkné šaty v akci - hmm, krát tři, je a boty, krát tři a tak... Já jsem ráda, že mám dva bráchy rozdílného věku, udělalo mi to dobrou školu do života. Ale věřím, že to má i posustu výhod, jen věřím, že tě už otravuje, jak ti to asi pořád věšihcni vmetávají do obličeje.

    ReplyDelete
  10. Páááni, skvelý článok, som rada, že si ho napísala...síce neviem, aké to je byť z trojčiat, ale myslím si, že keď sa prenesieš cez toto všetko, tak je to úžasný pocit :) tá telepatia asi funguje medzi identickými dvojčatami alebo medzi siamskými (ktoré boli nejakou časťou tela spojené a potom odlúčené)... ja viem, že to vyznie ako blbosť, ale včera som dočítala akurát knihu o dvojčatách - Dve dievčatká v belasom :D A tam bolo veľa vecí opísaných :) .. ešte raz... veľmi pekný článok :)

    ReplyDelete

Děkuji za každý komentář! :)