Minulost.

Hélou guys!
Nestíhám, nestačím, pořád se jenom učím. Drhám, čtu, čtu, čtu a na psaní nezbývá mnoho času. Jelikož jsem takřka bez nápadů, rozhodla jsem dneska zveřejnit článek, který byl v minulosti již zveřejněný. (Na mém jiném blogu.) A protože mi někteří čtenáři přibyli, nemohla bych je přeci o můj článek okrást, no ne?
Btw, včera jsem si stáhla Hangover III. Doporučuji!
A tady je článek:

Věci, bez kterých bych se ráda mileráda obešla

Zkuste si to představit. Ležíte v krásně vyhřáté posteli s nadýchanými polštáři, venku si prozpěvují ptáci, ranní sluneční paprsky vás laskají po tváři a vy máte pocit, jako byste byli ve snu. Usmíváte se, vlastně ani nevíte proč, nemáte starosti, žádné problémy, život se vám jeví najednou senzační a dokonalý. Růžové brýle vám z nosu spadnou v té chvíli, kdy si uvědomíte, že si to vlastně jenom představujete, protože, buďme upřímní, tohle je dost zkreslená představa. Ptáci zmlknou, obloha se zatáhne šedivými mraky, najednou je vám zima. A co je to nejhorší? Musíte vstát z postele.
Abych vám řekla pravdu, snad se mi v životě nestalo, aby se mi ráno povedlo tak, jak jsem si ho právě vysnila. Možná vám to přijde absurdní, ale asi to tak opravdu bude. Vždycky, vždycinky  se najde rušivý element, který mi vstávání zkazí, znepříjemní, absolutně podělá. Vy máte pak celý den zkaženou náladu, neboť už od rána jste na tom pěkně mizerně, s nikým se moc nebavíte, zkrátka nálada pod psa. Mračíte se jak deset čertů a kdejakou Káču byste neposlali do pekla, ale do míst začínající na stejné písmeno. (Samozřejmě, že míním Prčice.) Jak ale dosáhnout toho, aby vaše ráno bylo dokonalé a jednoduše fajn? Zkuste odstranit právě rušivé elementy, které za to můžou. (Stejně se vám to nepovede, zkoušela jsem to již několikrát.)

BUDÍK

Domnívám se, že tuhle zákeřnou věcičku, která byla přímo stvořená pro to, aby lidem kazila rána,  nemá rád nikdo. Je to nejnenáviděnější věc na světě, kterou by se slušelo zakázat nebo navždy zničit. Lidé by si vstávali, kdy by jenom chtěli, a na světě by konečně zavládl mír! Ať už to byl kdokoli, (Zdravíme Tureka Taqi al-Din Muhammad ibn Ma' ruf al-Shami al-Asadiho !) zasloužil by si alespoň pořádné zlochtání, nebo podobně hrůzné mučení, kde by byl potrestán za všechny následky jeho temného vynálezu. Platí tu jedno pravidlo, které by bylo dobré dodržovat: Pokud máte oblíbenou písničku, NIKDY si ji nedávejet jako vyzváněcí tón pro budík, protože se na 99,99% stane, že právě tuhle skladbu začnete ze srdce nenávidět.  Taky si nenastavujte tóny s příliš uklidňující melodií, neboť s velkou pravděpodobností zaspíte, což následuje v rušivých elementech jako další možný kandidát.

ZASPÁNÍ

Dělí se s panem budíkem o první příčku mého ranního seznamu nenáviděných věcí . Pro jednou se krásně vyspíte, protáhnete se, mžurknete na budík, a ejha. Ono už je trochu dýl. Slovo "trochu" bychom mohli charakterizovat jako dvě až tři hodiny, což je ovšem už zlé. Máte dvě možnosti, jak s touto situací naložíte. První, které se drží má matka, a kterou absolutně nepodpruji já, je ta, že stihnete vše, co obvykle děláte půl hodiny, za pět minut, a k tomu se máte ještě hezky usmívat a předstírat, že je vše v pořádku. Ta druhá, které se držím já, a kterou absolutně nepodporuje má matka, spočívá v tom, že času si ani za mák nevšímáte, uděláte si den volna a zaplujete zpátky do postele, která bude, při kapce štěstí, pořád zahřátá. Horší ale bývá, když se vzbudíte tak o půl hodiny později, a musíte stihnout autobus, protože vám další jede až bůhví kdy.  Vykulíte oči, vyskočíte z postele, přičemž se vám automaticky zatočí kebule, zapomete na bačkory a najednou nevíte, co dřív udělat, k čemu dřív skočit. Zase tu platí jedno pravidlo: Pokud zaspíte a máte všechno, co jste si měli za úkol dát do batohu, tašky, kabelky, igelitky pravděpodobně jste na něco zapomněli. Na to ovšem nepřijdete za dveřmi, abyste jste si pro to popřípadě zašli, kdepak. Zjistíte to v okamžiku, kdy danou věc budete potřebovat, což je obvykle daleko od domovních dveří. Zaspání, jindy neuvěřitelně otravné a nervy ničící, ovšem můžete také využít ve svůj prospěch. Jelikož v naší domácnosti vstávám jako první a budím ostatní členy rodiny, kteří si kvůli pohodlnosti žádný budík dávat nemusí, za co je z celé duše nenávidím, závisí zaspání automaticky na mně. Když chci, aby naše rodina zaspala, nedám si budík. Jednoduché jako facka. Udělala jsem to jenom jednou z důvodu písemné práce, na kterou jsem se večer už nechtěla učit. Matiku, z které jsme psali písemku, jsme se sestrou stejně stihly, neboť naše maminka, když chce, tak donutí i nás místo půl hodiny v koupelně, kterou tam vždycky strávíme, zkrátit na pět minut. (Přísahám, že ten den jsem měla tričko naruby.)

RANNÍ HÁDKA

Jedete poklidně autem. V rádiu začnou něco řešit, vy začnete diskuzi s rodinou na toto téma. Rádio se vypne. Diskuze se rozjela. Je jasné, že se budete v některých názorech možná lišit, možná jeden s druhým nebudete souhlasit, to se stává. Problém nastává v okamžiku, kdy se neshody změní v hádku. Ranní nespavost je ta tam. Vy jste samozřejmě přesvědčeni o tom, že váš názor je jediná pravda na slunci, uraženě si založíte ruce v bok a zbytek cesty promlčíte. (Nebo to dělám jenom já?) Ranní hádky jsou nejhorší v tom, že o věcích moc nepřemýšlíte, a řeknete to, co vás právě napadne. (Vždyť je ráno. Nikdo po vás nemůže chtít, aby vám to myslelo.) Obvykle se hádáte kvůli maličkostem, které by vás v normální a křesťanskou hodinu vůbec nezaskočily, ale jelikož je ráno, právě takové detaily vás zaujmou nejvíce. (Jakoby se člověk po ránu úplně zcvoknul.)  Přeřeky jsou dalšími vyvolávačemi. Místo kostel řeknete postel a je tu třetí světová.


FLEK NA OBLEČENÍ

Možná vám to přijde jako drobnost, ale věřte, že pro holky, ženy, dámy, paní, slečny, to je takový kazič nálady, že byste jste nejraději na všechno vybodli, převlékli se do pyžama a riskovali zaspání, které nepatří k zrovna příjemným věcem, jak už jsem zmínila. Nebo si jen zkrátka vezmete nové tričko, které vám přijde pod ruku, ale to je zcela vyloučené, neboť všichni dobře víte, jak my, ženy, řešíme ráno to, do čeho se oblékneme. Všechno musí být sladěné do nejmenších detailů, čisté a pohodlné. (Ano, přesně na toto si čas uděláme. Svačiny dětem, manželům nebo  sourozencům jsou teď absolutně nedůležité.) Musíte se v tom cítit a vypadat úžasně, což mimochodem není rozhodování, které by trvalo pár minut, i když se to někdy zdá. Každý model se musí před zrcadlem odzkoušet, zhodnotit a pak porovnat s dalším modelem.  A když je všechno vybráno, máte to na sobě, zjistíte, že vám za tu dobu, co jste dělali to velmi důležité rozhodnutí, najednou vyhládlo. Odeberete se proto do kuchyně, kde si vezmete k snídani něco, co nejde lehce vyprat a pokydáte se tím. Samozřejmě, že zasáhnete nejviditelnější místo,které by se nedalo vyhrnout nebo zakrýt nějakým módním doplňkem.  Následně si nadáváte do všech možných domácích zvířat, a celý komplet, který jste tak pracně vymýšleli, musíte předělat, což ovšem není tak hrozné, pokud by vás netlačil čas a vy opět nestíháte, což vede k následnému zaspání, i když jste vlastně doposud vše stíhaly, a tím pádem máte na svou velikost větší vztek, než na pekelnou věcičku začínající na písmeno „B”.


Jsou věci, bez kterých bych se ráno mileráda obešla, ale jak už jsem řekla, je to nemožné, neboť si k vám stejně nějakou cestu najdou. I kdyby jste byli schovaní ve spacáku v dvoumetrové hloubce uprostřed rozlehlé pouště. Ještě, když vezmu v úvahu, že jsem jediný člověk na planetě, kterému se smůla lepí na paty ještě víc, než olepidlované fanynky na Justina BIebera. Ať už je to jakkoli, rušivé elementy, které jsem dneska zmiňovala, bych ráno zakázala, neboť pak se stává, že i já mám špatnou náladu. A to se pak dějí věci, které bych nedoporučila zažít nikomu. Ani Turekovi Taqi al-Din Muhammad ibn Ma' ruf al-Shami al-Asadimu. A to je co říct.

CONVERSATION

11 komentářů:

  1. Už jsem jednou psala, že se mi článek moc líbí, a napíšu to znova.
    A ráno bych se obešla především bez vstávání v čas, který se mi nelíbí tj. nejdřív v deset, maximálně v devět.:-)

    ReplyDelete
  2. Super článek! ;)Se všemi zmíněnými věcmi s tebou souhlasím.
    Nevím, čím to je, ale poslední dobou hodně zapomínám na ten zlý a otravný budík. :D

    ReplyDelete
  3. Tenhle článek si moc dobře pamatuju!
    To jméno na konci je úplně brutální xDDDD.

    ReplyDelete
  4. Ahoj!
    Vzhledem k tomu, že jsi měla svátek, ráda bych ti popřála, jenomže nevím, kam to napsat, tak to prostě vecpu sem xD.
    Takže přeju všechno nejlepší, hodně zdraví a štěstí, hodně nových čtenářů a dalších úspěchů.
    -Taj

    ReplyDelete
  5. Aspoň vidím, že nejsem jediná, kdo se musí učit. A kdo na to spíš sere, protože si chce číst. Jak se ti líbí Vampýrská akademie? :)
    To se nedá. Neexistuje ideální ráno, protože i když je všechno dokonalé, prostě se něco stane. Zákon schválnosti? Asi jo. Nebo nepřející osud. Nebo podobná kravina, která zní strašně básnicky, ale vůbec nic neznamená.
    Já mám budík ráda. Jako, zní to fakt divně, ale když jdu spát, docela se těším na ráno, jak mě probudí moje oblíbená písnička. Vždycky ležím, dokud nedohraje. A pak, ups, nestíhám. Ale to je vedlejší. Oblíbenou písničku jsem si poslechla.
    Když si nastavím budík, stane se tak jednou ze dvou set, že zaspím. Když poprosím mamku, aby mě vzbudila, nikdy nevstanu včas. Asi je dobré jít spát brzo, abych vstala sama od sebe. Ale komu by se chtělo?
    Spíš než ranní hádka mě naštve ranní běh na autobus. A ani ne tak ten běh, jako ti lidé, kteří na mě přes zamlžená okýnka zírají. Ano, nejsem zrovna atletická postava, navíc a batohem na zádech, řítím se přes silnici... Uznávám, že je to vtipný pohled.
    Nevím, jestli naštve víc flek na oblečení, nebo skutečnost, že to oblečení si půjčila mladší sestra. Ale na druhou stranu, když je na tom oblečení flek a sestra si to půjčí, aniž by si ho všimla, zlomyslnou povahu, jako jsem já, přece jenom zahřeje u srdce. :D
    Nebo by bylo fajn, kdyby se naše vnímání nějak přetočilo a my jsme ty rušivé elementy vnímali jako příjemné věci, a příjemné věci zase naopak. Ale... no, asi by to nakonec vyšlo nastejno.
    Parádní článek! :)

    ReplyDelete
  6. Tak že jsi to ty, zkusím ti to vysvětlit. :)
    Rita je naivní blbka, která si myslí, že tohle něco znamená. Joyce je tak trochu... no, jak to říct. Klidně tam jde, aby jí pak Rita dala pokoj.
    Bill to má tak... Těžko říct. :D Asi spíš Joyce, která chce jeho, zatímco Rita ho chce taky. Nech se překvapit, jo? :)
    Jinak, děkuju. :3 Pokračovat určitě budu.

    ReplyDelete
  7. Tak to já jsem jiná :D Klidně bych vstávala třeba v pět ráno, ale hlavně ať jsem z toho blázince co nejdřív pryč :D Dobrý článek :)

    ReplyDelete
  8. Tento článek už jsem jednou četla možná neokomentovala, ale četla jsem ho :D Je to super článek.

    ReplyDelete
  9. Musím se přiznat, že jsem si při čtení tvého článku souhlasně pokyvovala hlavou - obešla bych se velmi ráda bez stejných věcí. Ještě bych snad přidala studenou polívku a šlápnutí do nějaké "nepříjemnosti" (zrovna dneska se mi to stalo). ;-)

    Giveaway

    ReplyDelete
  10. Ach marha! se zaspáním naprosto souhlasím! :D A je to fakt pěkně napsaný :)

    ReplyDelete

Děkuji za každý komentář! :)