Ukolébavka

Základní informace


Autor: Sarah Dessen
Žánr:  Pro děti a mládež - Dívčí romány
Rok vydání: 2011
Nakladatelství:  Albatros Media - CooBoo
Anotace: „O lásce už jsem neměla žádné iluze. Přicházela a odcházela, ranila, a někdy taky ne. Lidé nemají být spolu navěky, bez ohledu na to, co se zpívá v písních.“ 
Remy nevěří v lásku, a ostatně proč by měla? Její matka se se popáté vdává a její otec, kterého nikdy nepoznala, ji zanechal jen jednu ubohou píseň – Ukolébavku, kterou si lidé tak často a tak absurdně nechávají hrát na svatbách.
Remy ale věří na zábavu, a tak o kluky nemá nouzi, s kamarádkami chodí pařit a vůbec si užívá života. Přesně podle plánu, s cynismem, nadhledem a jistou dávkou blahosklonnosti nad city ostatních. Pak se ale v jejím životě objeví Dexter a snaží se jí převrátit život vzhůru nohama. Otázkou je, zda o to ledová královna Remy vůbec stojí…


Dlouho jsem přemýšlela, zda si tuto knihu vůbec půjčovat. Celou dobu jsem teď četla samé žánry jako: Horor, drama, akce, sci-fi, ale ten klasický dívčí román jsem v rukou už dlouho neměla. Nakonec jsem si řekla, že by to byla příjemná změna, a že bych si mohla těch 376 naplno užít a uvolnit se. A tak jsem se dala do čtení.

Řeknu jen jedno. WOW! Četla jsem už hodně dívčích románů, opravdu hodně. Většinou to byly ty hubené knížečky, které byly vesměs stejné, jenom se postavám změnila jména, datum narození a zápletka. Holka našla kluka, zamilovali se, on ji všemožně zradil, ale nakonec si uvědomili, že patří k sobě. Musím říct, že tato kniha byla přesně taková, ale! Jde jen o nápad. Ukolébavka byla originální v tom, že bylo vše rozepsané do detailů a každá postava byla zkrátka "jedinečná". V ostatních románech máte většinou více rozepsané jen hlavní postavy a ostatní už jsou jen zmíněné jakoby mimochodem, tady rozhodně ne!

Jdeme na to, postavy. Moje zkrátka nejoblíbenější postavou byl Dexter! Jeho stálý optimismus, nerozvážnost a nedokonalost. Zbožňovala jsem ho od první chvíle, kdy se v knížce objevil. Byl tak vtipný, nestresovaný a uvolněný, že jakmile vyvedl nějakou hloupost, vy jste se museli smát. Párkrát jsem se přistihla, že se do knihy usmívám jak retard. To kvůli němu. Hlavní hrdinka Remy byla úžasná. Jakmile jsem ji začala poznávat, hrozně jsem si ji oblíbila. Hlavně její cynismus. Byla mi nechutně podobná. Myslím tím, že jo, každá holka si začne představovat, že je na hrdinčině místě, ale tohle jsem prostě byla já! (A nebo se jenom pletu.) Jak už jsem psala. Každá postava měla něco svoje. Teatrální matka, bratr, kterého Remy stěží poznávala, tři nejlepší kamarádky, které držely po spolu, ať se děje, co se děje, členové kapely, otravný otčím Don, a tak dále. Bylo toho nespočet, ale každou postavu jste milovali. (Kromě otčíma Dona, kterého jsem ze srdce nesnášela.)

Kniha je velmi vtipně napsaná, ale musím říct, že čtivost nebyla nejlepší. Míním tím, že ze začátku by vás měl děj vtáhnout do sebe, ale tady to bylo asi tak od půlky, což není zrovna hned, abych byla upřímná. Nestalo se mi ale, že jsem četla a přitom vůbec nevěděla, co čtu. Bylo to prostě tím, že tady nikam nespěcháte. Oddechová četba, kterou si můžete zpestřit den, u které se můžete pousmát, zkrátka relaxovat. Tento účel kniha splňuje na 100%. Když se v románu objeví zápletka, existují dvě možnosti, jak byste chtěli, aby kniha skončila. První spočívá v tom, že se hrdinka s mužem, kterého potká na začátku rozejde, a nechá ho být. Druhá, a to je ta, v kterou doufáte, že se určitě! objeví tady, je ta, že hrdinka se sice ze svým rozejde, ale konec dobré všechno dobré. Jak to skončilo tady? Noo, řekněme, že...

Přejdeme k názvu té knihy. Ukolébavka je vlastně název písničky, kterou složil otec hlavní hrdinky pro ni v den, kdy se narodila. Ona svého otce nikdy nepoznala, a tak na něj byla naštvaná, že se ji nikdy nesnažil vyhledat. Zkrátka jsem vám chtěla tu písničku přepsat:
Ta ukolébavka má jen pár slov
a pár akordů
v tichém pokoji
ty ji slyšíš, slyšíš
ať půjdeš kamkoli
a já tě zklamu
ta píseň dál bude znít...

Autorky styl psaní byl výborný. Psala v první osobě z Remina pohledu. Popisovala i ty nejabsurdnější detaily, které dělaly knihu právě tak skvělou. Když k tomu přisadíte cynismus hlavní hrdinky, je o zábavu postaráno. Hlavní je zde situační humor, který autorka umí bezvadně napsat. Prostě zavřete oči, představíte si onu scénu a zkrátka se začnete smát. Jak se mi několikrát stalo.

Musím ještě zmínit obálku, samozřejmě. Jednoduchá a působí uvolněně. (Nevím, jak to popsat.) Vyzařuje z ní taková pohoda, že... Prostě víte, že to bude fajnová knížka. Jakmile jsem si přečetla podnadpis knihy "umění rozchodů", pomyslela jsme si, že to tak úplně ten klasický dívčí román nebude. Další důvod, proč jsem si ji půjčila.

A tak bychom mohli hodnotit, co říkáte? Nápad, obálka a styl psaní super. Hodnotila bych to jako fajn knížku pro odpočinek, u které byste se zasmály, ale nečekejte žádný bestseller, jako například Hvězdy nám nepřály od výborného Johna Greena. Já bych osobně dala devítku, jakožto povedenou knihu, ke které nemám žádné výčitky. (Krom té čtivosti na začátku.) Ale jak jsem řekla, Dexter si mě naplno získal a připočetl ke knize jeden bod. Já nemůžu jinak, a tak:
Hodnotím číslem deset.


Četli jste knihu? Zaujala vás? Čtete hodně dívčí romány?

CONVERSATION

17 komentářů:

  1. Musím říct, že já nečtu dívčí romány. V životě jsem jich nepřečetla ani pět. A..vlastně ani nevím proč. Možná mně vadí, že je to pořád stejné, možná potřebuju víc akce, možná mě baví víc knížky z pohledu kluka, protože přece jenom je zábavnější dívat se na svět z pohledu kluka, když jsem holka.
    Lhala bych kdybych ti řekla, že mě tahle knížka zaujala. Skoro vůbec. Jedině to, jak říkáš, že je to trochu lepší dívčí román, a Dexter. Ano, na tyhle kluky v knížkách si potrpím. (A kdo ne?!)
    Podle mě je ideální knížka, kde se toho děje víc, kde je napínavější a vážnější příběh, ale něco, co se podobá dívčímu románu, je do toho taky zasazené. Takže třeba Hostitel, to asi nejvíc.
    Ano, na Hvězdy nám nepřály opravdu žádná knížka nemá. Nebo jsem takovou ještě nečetla. No, a asi ani číst nebudu.

    Ale jinak, abych tady nehanila knížku, napsala jsi tu recenzi úžasně - akorát dlouhá, ale nic tam nechybělo. Strašně se mi to líbilo. :)

    ReplyDelete
  2. WOW :) Zajímává knížka. Nejen, že mě zaujala obálkou, ale i dějem jak to tu popisuješ. Dívčí romány moc nečtu, ale tohle by mě lákalo si přečíst :3

    ReplyDelete
    Replies
    1. Určitě si ji přečti! Mně se tedy líbila. :3

      Delete
  3. Knížku jsem nečetla a celkem mě zaujala.Podle recenze bude děj zajímavý :)

    ReplyDelete
  4. Som na tom asi tak ako Nell, dievčenské romány nie sú mojou šálkou kávy, to obdobie mám už asi dva, tri roky za sebou. Teraz som hlavne na sci-fi, fantasy, dobrodružné. :D Nejako ma tá kniha až tak nezaujala, nemôžem si pomôcť. Dexter musí byť samozrejme úžasný, ako všetci hlavní hrdinovia kníh :D, ale... neviem. Ten dej mi príde taký... nepríde mi veľmi akčný, a ja akčné knihy potrebujem. :DDD
    Nelline komentáre nerieš, to je taký náš malý extrém, naše malé nekonečno. :3
    Doctor Who, to je úplne.. ahh. <3
    U mňa to tento rok už extrémne bolo, takže iné východisko než triedenie neprišlo do úvahy. :3

    ReplyDelete
    Replies
    1. Vy dvě abyste nebyly úplně stejné. :D

      Delete
    2. Ah, Jass, malé nekonečnooo.... feels.
      Maruško? To je náhoda. :D

      Delete
  5. Tak tohle si možná přečtu. :) Poprvé to ale vidím na ten trojdílný příběh z lesa, o čem si psala minule. :D

    ReplyDelete
    Replies
    1. Musím uznat, že je lepší ta trilogie, než tohle, ale Ukolébavka taky stojí za přečtení.:)

      Delete
  6. zvu tě na mou giveaway o balerýnky od Ani Lublin http://navesnici.blogspot.cz/2013/08/giveaway.html :)

    ReplyDelete
  7. No možná někdy až budu mít chuť na nějaký dívčí román, po ní sáhnu.:-) A pěkná recenze, mimochodem.:-)

    ReplyDelete
  8. Jo, mimochodem, mohla bych ti odpovědět, co? :D

    Nemohlo to dopadnout špatně. Myslíš, že bych to vám pár, co jste to četly, udělala? :3 Všechno musí být dobré. :)
    Prosit mě nemusíš, já se psaní nevzdám, neboj. Asi bych si připadala tak...prázdná, kdybych nepsala povídky. (i když jich moc není)
    Děkuju. Jsi zlatá. :3
    Neblázni! Vždyť píšeš nádherně! (A když už jsme u toho, kdy bude další část Pádu? :3)
    Nejsem úžasná. Asi se ti něco zdá.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Jo, a ještě něco. Promiň, že to takhle natahuju, ale když jsem se nedívala nahoru, trochu jsem na to zapomněla.
      Máš úplně dokonalý design. Strašně moc se mi líbí a přesně sem sedne. Doufám, že nemáš v plánu ho měnit. :3

      Delete
    2. Já už s psaním skončila. :/ Promiň.. Prostě jo, nápad by to byl dobrej, ale mě to nebavilo už. Prostě mi přišlo, že jsem psala s donucení. Asi se dám na jednorázkovky. :D :)

      Delete
  9. Dobre, máš nádherný design, a nemeň ho!! :D Zabudla som to napísať, ale teraz ku komentu na bookwormie :3
    Súhlasím, je skvelá. :3
    Ďakujeméé :) Takéto komentáre ma vždy potešia, si super. :3

    ReplyDelete
  10. Dívčí romány moc nečtu, ale tohle vypadá vážně na zajímavou knížku :) Ta obálka je super :3 A jinak pěkný des :)

    ReplyDelete
  11. máš krásný vzhled, Maruško! :)
    dívčí romány mi nevadí a ráda si je občas přečtu. tenhle mne zaujal, jako většina knížek, o kterých čtu tvé recenze, ale teďka čekám na rudá jako rubín, hvězdy nám nepřály a ty dvě hororové, o kterých jsi psala imnule. pžipíšu si ji, ale než na ni dojde, musím toho ještě přečíst tolik, že mám asi vystaráno na hodně dlouho. :D

    ReplyDelete

Děkuji za každý komentář! :)